Mluvčí a anotace jejich přednášek

11. konference EVVO

Jiří Rom
Zajímavé lokality na území Prahy a péče o ně

Přednášející dokumentoval, že lokality vhodné pro ekovýchovu nemusejí být nutně biologicky cenné. Praha disponuje obrovským přírodním bohatstvím, které je pod neustálým tlakem veřejnosti. Přitom řadě cenných biotopů turistický ani vzdělávací zájem vskutku nesvědčí. Naproti tomu existují místa, kterým pohyb lidí prospívá a která lze úspěšně využít jako zelené učebny.
Při své přednášce představil pan Rom tato místa nejen modelově, ale i konkrétně upozornil na pražské lokality, kde jsou vzdělávací aktivity velmi žádoucí. 

Ing. Jiří Karnecki 
Význam revitalizací vod ve městech

Vodní toky ve městech jsme dlouho neprávem opomíjeli, přitom je to velmi důležitá složka životního prostředí. Výhodou Prahy je, že většinou je vlastníkem i správcem, takže revitalizace může dobře provádět. Přístup k revitalizacím vychází ze zkušeností ze zahraničím, především z Rakouska.
Revitalizací potoků a rybníků se snažíme vytvořit přírodě blízké prostředí a zároveň navrátit vodu do povědomí lidí a využít jí jako součást veřejného prostoru. Příspěvek představil vydařené příklady, jak je možné pracovat s vodou ve městech. 

 

Mgr. Michal Křivohlávek, PhD. a Mgr. Barbora Týcová 
Bieno

Vnitrobloky jsou nenaplněnou příležitostí města. Jsou cestou k lepšímu klimatu jak z pohledu adaptace tak i sousedských vztahů.
Ve vnitroblocích lze skvěle hospodařit s dešťovou vodou (chytání dešťovky a zasakování) i zelení (stromy, keře, nádoby, popínavky).
Jde o jednoduchá a levná opatření, která mohou mít velký přímý dopad, osvětu nevyjímaje. 


Markéta Vrbová
Na ovoce

Význam ovocných stromů pro moderního člověka nabízí obrovský potenciál pro environmentální výchovu a vzdělávání. Díky množství zachovaných historických sadů na území Prahy se již 6 let snažíme podchytit a kultivovat pozitivní vztah veřejnosti k ovocným stromům s pomocí širokého spektra aktivit. V krátké prezentaci nám Markéta Vrbová představila vzdělávací programy pro veřejnost a dětské kolektivy, jejichž cílem není pouhé předávání informací o "ovocných tématech", ale především posílení vztahu lidí k místům, ve kterých žijí a převzetí zodpovědnosti za ně.  


Mgr. Miroslav Havránek
Zranitelnost ČR vůči změně klimatu

V přednášce byla přestavena agentura CENIA a hlavně koncept zranitelnosti a hlavní projevy změny klimatu na území České republiky. Upřesnili jsme si, co jsou projevy a co dopady změny klimatu.
Díky tomuto soubornému přístupu jsme se dozvěděli více o souborném konceptu zranitelnosti ve třech hlavních prvcích: od expozice změny klimatu, přes definici prvků citlivosti až po potenciální dopady a možnosti adaptace. Poznali jsme agregované výsledky hodnocení zranitelnosti. 

 

Justina Danišová 
Město jako příležitost pro učení venku

Učení venku přináší dětem řadu výhod. Výzkumy ukázaly, že kromě rozvoje psychického i fyzického zdraví učení venku dětem pomáhá zlepšovat pozornost, vzdělávací výsledky, motivaci k učení i vztahy ve třídě. Jak ale učit ve městě? Kam vyrazit s dětmi v betonové džungli? Co objevovat mezi domy? Nahlédli jsme, co potřebuje městský učitel na cestě ven, jak proměnit nejbližší okolí i městské školy i školky v laboratoř, ateliér, učebnu matematiky i dílnu.
Jistě jsme odstranili i řadu překážek, které na cestě ven ve městě máme. Inspirovali jsme se u městských škol, které už venku učí.  


Jan Valeška 
Asociace místních potravinových iniciativ

Dozvěděli jsme se, jak asociace AMPI o vzniku jídla, péči o půdu, zemědělství jako živém komplexním systému se učí na komunitní zahradě, na farmě či v sadu tak, aby všichni společně mohli všemi smysly prožít principy agroekologického hospodaření. Zjistí, že půda není pouze držák na potraviny, ale živý organismus. Ze kterého vzniká zdravá krajina, ke které máme vztah a o kterou pečujeme.


Mirek Lupač 
Pražské kameniště

Příspěvek o terénním učení a vzdělávání v "geovědách".
O vycházky po dně prvohorního moře v pražském Barrandienu a jeho přilehlé části mají velký zájem malí i velcí. Prvohorní živočichové a rostliny si nezadají ve své přitažlivosti a rozmanitosti s dinosaury. Není nad to, najít vlastního trilobita a na chvíli se přenést o 450 mil. let zpět. Tato místa skrývají i řadu tajemství a vypráví staré příběhy nejen o zkamenělém životě.
V době lockdownu vytvořili i virtuální podobu procházek a účastníci se po nich mohli projít alespoň virtuálně.  



Odpolední workshopy


Ing. Martin Kříž, Chaloupky o.p.s., představil zajímavé aktivit z různých předmětů pro venkovní výuku.

Mgr. Adéla Hrubá, Permakultura CS, nás seznámila inspirativními projekty a příklady dobré praxe zaměřené na permakulturu ve městě.

Mgr. Lenka Winterová, Ekocentrum Koniklec, o.p.s., přestavila, jak mluvit s teenagery o změnách klimatu.



Mgr. Veronika Ambrozyová, Mgr. Jakub Zelený, Člověk v tísni, o. p. s., vysvětlili, jak upozorňovat veřejnost na naléhavost změny klimatu a zároveň nevytvářet pocit úzkosti a bezmoci.

Barbara Doležalová, Ekocentrum Koniklec, o.p.s., v praxi předvedla, jak komplikované téma změny klimatu představit těm nejmenším.

Mgr. Tereza Kučerová, Ekocentrum Koniklec, o.p.s., ukázala, jak fragmentace měst nahrává vyšší biodiverzitě. Stavební či jinou činností přirozenou diverzitu měst často snižujeme, ale můžeme jí i zvýšit. 

Ing. Pavel Jelínek, AFI EUROPE Czech Republic s.r.o., nám představil budovu AFI Karlín, což je výjimečný kancelářský komplex v srdci Karlína. Jeho vzhled je inspirován přírodní scenérií nedalekého vrchu Vítkov, fasádu pokrývá přes 40 000 živých rostlin, které tvoří nejrozsáhlejší systém vertikálních zahrad ve střední Evropě.