Anotace přednášek a medailonky přednášejících

SDGs jako univerzální jazyk udržitelnosti

Představíme si Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) jako klíčový rámec pro propojení environmentálního vzdělávání, veřejné správy, soukromých firem a občanské společnosti. V krátkém úvodu objasníme, proč jsou SDGs nejen globálním závazkem, ale i praktickým nástrojem pro místní projekty – od školních jídelníčků po komunální strategie. Ukážeme, jak cíle jako Kvalitní vzdělávání (SDG 4), Odpovědná spotřeba (SDG 12) nebo Partnerství (SDG 17) mohou posílit spolupráci mezi učiteli, neziskovkami a úřady. Důraz položíme na to, jak SDGs usnadňují komunikaci napříč sektory a pomáhají překlenout propast mezi teorií a každodenní praxí – ať už jde o ekologické zemědělství, klimatickou adaptaci nebo participaci mládeže. SDGs mohou inspirovat, aby nebyly považovány za abstraktní pojem, ale za společnou řeč, která zjednodušuje plánování, hodnocení i získávání podpory pro udržitelné projekty ve světě, který si přestává rozumět.

Jan Kurka, SUSTO - Sustainability Tools

Jan je spoluzakladatel konzultační společnosti SUSTO - Sustainability Tools, která poskytuje analytické a rozvojové služby v oblasti udržitelnosti pro soukromé společnosti a samosprávy. Cíle udržitelného rozvoje jsou jeho oblíbeným nástrojem, jehož využití aplikoval mimo jiné v Jihlavě nebo Jablonci nad Nisou. Jan je editorem publikace Jak na udržitelné obce, která vyzdvihuje dobrou praxi českých obcí při naplňování SDGs. V současnosti si rozšiřuje své kompetence na německé Tomorrow University of Applied Sciences studiem využití AI pro důstojný život v mezích planety Země.

Od Místní agendy 21 k SDGs: Cesta k udržitelnému rozvoji v městské části Praha 14.

Městská část Praha 14 se od roku 2009 hlásila k principům udržitelného rozvoje prostřednictvím Místní agendy 21. V roce 2023 však došlo k rozhodnutí její formální realizaci ukončit a přejít na rámec Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), který lépe odpovídá současným výzvám a umožňuje propojení s národními i mezinárodními strategiemi.

Přednáška představí důvody této změny, přístup městské části k mapování strategických dokumentů vůči SDGs a postupné vytváření indikátorového rámce pro Strategii udržitelného rozvoje 2025+. Součástí bude i pohled na plánovaný ESG reporting jako doplňkový nástroj pro sledování environmentálních, sociálních a správních dopadů veřejné správy.

Praha 14 je teprve na začátku této transformační cesty, ale s otevřeností a respektem sdílí své zkušenosti, které mohou být inspirací pro další samosprávy hledající moderní a srozumitelný přístup k udržitelnosti.

Zbyněk Rýpar, Odbor strategického a územního plánování - Úřad městské části Praha 14

V současné době působí jako vedoucí odboru strategického a územního plánování Úřadu městské části Praha 14. Dlouhodobě se věnuje udržitelnému rozvoji, mezioborové koordinaci a modernizaci veřejné správy na lokální úrovni. V rámci své praxe se podílel na realizaci Místní agendy 21, koordinaci komunitního plánování a přípravě strategických dokumentů obcí a měst napříč Českou republikou.

Aktuálně vede proces přechodu od rámce MA21 k Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), včetně tvorby indikátorového systému pro Strategii udržitelného rozvoje 2025+ (SUR25+). Zároveň se podílí na metodickém rozvoji ESG reportingu ve veřejné správě a podporuje principy transparentnosti, otevřenosti a rozhodování založeného na datech.

Jeho práce propojuje odborné know-how s praktickými zkušenostmi ze soukromého i veřejného sektoru. Klade důraz na mezioborovou spolupráci, zapojení veřejnosti a strategické řízení postavené na měřitelných cílech a dlouhodobé udržitelnosti.

Představení metodiky Implementace SDGs v centru ekologické výchovy Toulcův dvůr.

Udržitelný rozvoj je definován třemi pilíři (environmentálním, sociálním a ekonomickým) a 17 cíli (SDGs). V Toulcově dvoře tyto cíle chápeme jako základ ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty a základ našeho provozu. Současné negativní vnímání veřejnosti Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), pramenící z nedostatečné informovanosti a obav z ekonomických dopadů, nám ukázalo jako klíčové jejich vysvětlování a propagaci směrem k široké veřejnosti. Proto byly komunikačním tématem roku 2025 na Toulcově dvoře SDGs.

Jak jsme na to šli a daří se nám náš plán naplňovat?

Ing. Lenka Skoupá, předsedkyně -Toulcův dvůr, z.s.

Více než 20 let působí na poli EVVO. Kromě své pozice ve vedení Toulcova dvora se věnuje práci lektorské. Zaměřuje se na dospělé, především studenty VŠ. Vzdělávací aktivity vede s cílem rozvoje kritického myšlení a hledání cest k environmentální odpovědnosti.

Implementace cílů udržitelného rozvoje (SDGs) z pohledu studentů střední školy:

I "obyčejná" škola může vést žáky k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí

Anna Klubalová a Anna Zavřelová

Studentky 4. ročníku SŠOB, Belgická 29, Praha 2, obor obchodník. Účastnice mnohých školních i mimoškolních akcí a projektů se společenským a ekologickým zaměřením.

Představení společného rozvojového programu všech států světa - SDGs, zasazení do mezinárodních a národních souvislostí, lokalizace SDGs, Vzorkovník úspěšných řešení:

 "Jak na udržitelné obce".

Lokalizace cílů SDGs pro obce a města ČR a příklady konkrétních projektů.

Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí definovalo ve společném projektu výběr podcílů SDGs aplikovatelných na praktické úrovni v českém společenském, politickém a geografickém kontextu. Řada měst a obcí již s tímto rámcem pracuje a tvoří konkrétní projekty, kde s plným vědomím aplikuje principy SDGs. V příspěvku se dozvíme, jaké jsou cesty ke konkrétnímu naplnění jednotlivých podcílů se zachováním vzájemných vztahů a systémového pojetí SDGs v českém prostředí. Jak máme chápat možnost lokálního příspěvku ke globálnímu cíli, kde hledat největší možný "výkon" místních hráčů pro naplnění celosvětového plánu udržitelnějšího světa?

Mirek Lupač, Agentura Koniklec, o. p. s.

Mirek je ředitelem obecně prospěšné společnosti Agentura Koniklec, která působí v oblasti environmentálního vzdělávání, ochrany a adaptace na změnu klimatu a udržitelného rozvoje od roku 1992. Jeho ambicí je propojování forem práce do málo obvyklých kombinací s důrazem na digitální nástroje, prvky občanské vědy a také výsledků výzkumů. Profesně se například ve společnosti CI2, o.p.s., ale i na volné noze věnuje adaptaci na změnu klimatu v zastavěném prostředí, odolnosti budov a dopadu změny klimatu na zranitelné skupiny obyvatel. Je spoluautorem publikace Jak na udržitelné obce, která vyzdvihuje dobrou praxi českých obcí při naplňování SDGs. Mirek se také věnuje hledání netradičních forem komunikace se zaměstanci veřejné správy, úředníky a politiky směřující k zavádění konceptů udržitelnosti do práce samospráv.

Globální problémy, environmentální vzdělávání na vysokých školách - jde o ohrožený nebo přemnožený druh? Daří se mu v tomto ekosystému?

Jak se na pedagogických fakultách snažíme představovat EV nejen jako součást českého kurikula? Jak se se studenty různých fakult dostáváme k sociálním otázkám globálních problémů? Jak...??? Za 15min se stihne málo, ale i tak se pokusím na otázky odpovědět a představit tak nejen spolupráci Oddělení GV Adry hlavně s pedagogickou větví českého akademického stromu, který do lesa našeho školního systému určitě patří!

Alena Kohoutová, Oddělení globálního vzdělávání ADRA o.p.s.

V enviromentálním a globálním vzdělávání pracuju 20let jako lektorka, metodička, koordinátorka projektů a na dalších pozicí, které jsou třeba. Dovedlo mě k němu jednak brzké uvědomění toho, že se na jinou planetu stěhovat nechcu a že ji jako příslušník rodu Homo sapiens.s.i k životu potřebuju Druhak to byl zážitek ze socialistického školství, který mě nasměrovalo k hledání cest, že jde zajímavěji, přirozeněji, celoživotně, s motivací a zájmem... učit! Proto jsem se seznámila s různými metodickými přístupy jako je kritické myšlení, waldorfská pedagogika, metody specifické pro EV, GV... , které se snažím v seminářích na VŠ uplatňovat a motivovat tak studenty k jejich praktickému používání v jejich školní praxi, ale i v péči o své okolí, životní prostředí, planetu. 

SDGs jako praktický nástroj pro environmentální vzdělávání.

Krátká přednáška ukáže, jak může být globální rámec Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) prakticky užitečný pro environmentální vzdělávání (EVVO) v České republice. Představíme několik nástrojů a portálů, které usnadňují jejich využití v praxi, a podíváme se na to, jak lze SDGs propojit s rámcovými vzdělávacími programy. Zmíníme příklady ze zahraničí a stručně představíme také novinky, které přináší připravovaný Státní program EVVO 2026–2035. 

Boglárka Kurka Ivanegová, SUSTO - Sustainability Tools

Boglárka Kurka Ivanegová má více než 15 let zkušeností v environmentální výchově a vzdělávání k udržitelnosti. Působila jako lektorka, ministerská rada a nyní jako konzultantka. Podílela se na přípravě Státního programu EVVO 2026–2030 (zejména jeho analytické části) a metodické publikace Škola, která učí o klimatu. Byla členkou pracovní skupiny pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj a podílela se na vzniku karpatské sítě expertů v oblasti vzdělávání k udržitelnosti. Působí ve správní radě slovenské sítě poskytovatelů EVVO. Je spoluzakladatelkou poradenské společnosti SUSTO – Sustainability Tools, která podporuje firmy a samosprávy v oblasti managementu udržitelnosti.

Proč je environmentální vzdělání klíčem k udržitelné budoucnosti?

V této přednášce se dozvíme, proč je důležité, aby si děti budovaly vztah k přírodě již od útlého věku a učily se ji aktivně chránit. Kristýna Říhová představí, jak environmentální vzdělávání otevírá mladým lidem nové příležitosti, podporuje jejich osobní rozvoj a inspiruje je k angažovanosti v ochraně životního prostředí. Zároveň ukáže, proč by se environmentální témata měla stát přirozenou součástí výukových plánů. Ve své prezentaci sdílí zkušenosti z mezinárodních projektů, které jí umožnily propojit vědu, dobrovolnictví a osobní růst. Zvláštní pozornost věnuje problematice tzv. ghost nets – ztracených rybářských sítí v oceánech – a inovativním způsobům, jak s nimi pracuje v rámci svých iniciativ zaměřených na udržitelný rozvoj a cirkulární přístup k odpadu.

Kristýna Říhová, studentka gymnázia

Kristýna Říhová je studentkou osmiletého gymnázia, která se dlouhodobě věnuje výzkumu v oblasti environmentální ochrany, biotechnologie a mořské biologie. Odmala jí stav oceánů ležel na srdci, a tak se rozhodla hledat inovativní řešení pro jeho ochranu. Díky stipendiu ASSIST strávila rok v USA, kde zahájila projekt Fluoronet - inovativní řešení využívající fluorescenční polymery k jednodušší detekci tzv. ghost nets, opuštěných sítí ohrožujících mořské organismy. Díky tomuto projektu se stala mezinárodní vítězkou soutěže RISE for the World. Na dalším vývoji Fluoronetu aktuálně pracuje na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Vedle výzkumných aktivit se zapojuje do dobrovolnictví i komunitních projektů podporujících udržitelný způsob života. Na svém gymnáziu pomohla zavést swap oblečení, dobrovolničila v Záchranné stanici hl. m. Prahy, je členkou komunity Žárovky a účastní se Pražského studentského summitu, kde se věnuje tématům občanské angažovanosti a udržitelnosti. Své zkušenosti využívá k tomu, aby podporovala zájem vrstevníků o ekologii a praktické kroky k ochraně přírody.

Naplňování SDGs v hlavním městě Praha

Hlavní město Praha se stalo v květnu roku 2024 členem Asociace společenské odpovědnosti a stanovilo si 4 klíčové cíle – Důstojná práce a ekonomický růst, Odpovědná výroba a spotřeba, Mír, spravedlnost a silné instituce a Klimatická opatření. Praha také spolupracovala s Ministerstvem životního prostředí na přípravě Národního dobrovolného přezkumu Agendy 2030, který byl prezentován letos v červenci na vysokém politickém fóru v New Yorku. Náplní příspěvku bude představení aktivit a partnerství, kterými hlavní město naplňuje či podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje.

Mgr. Alice Končinská, Odbor ochrany prostředí, MHMP

Mgr. Alice Končinská pracuje na Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Její hlavní náplní je naplňování cílů Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Vedle tvorby metodických dokumentů se věnuje také vzdělávání a osvětě v oblasti ekologické výchovy.

Od hry k odpovědnosti: Inspirace pro učitele, kteří chtějí děti opravdu zapojit

Motivovat děti k aktivnímu učení a zájmu o dění kolem sebe je výzva, ale také příležitost. Vzdělávací centrum TEREZA ukazuje, že když se do výuky zapojí herní principy a mezinárodní programy, mohou děti objevovat svět s nadšením a učitelé dostanou do rukou konkrétní a osvědčené nástroje. Programy TEREZY nejen podporují participaci a rozvoj klíčových dovedností, ale také pomáhají školám naplňovat Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Nechte se inspirovat přístupy, které si vysloužili ocenění v prestižních Cenách SDGs udělovaných Asociací společenské odpovědnosti.

Ing. Jan Smrčka, TEREZA, vzdělávací centrum, z.ú.

Ekopedagog s mnohaletými zkušenostmi, který se aktuálně zaměřuje na gamifikaci klimatického vzdělávání. Můj profesní život je silně formován hodnotami, kterým věřím - smysluplností konání, svobodou v rozhodování, slušností a respektem. Věřím, že tyto hodnoty jsou základem pro osobní rozvoj a spokojenost v práci a životě.

Od povinnosti k příležitosti: Udržitelnost jako strategie růstu

Asociace společenské odpovědnosti, největší iniciativa udržitelnosti a Cílů udržitelného rozvoje od OSN v Česku představí výsledky nového výzkumu mezi členskými organizacemi. Zjištění ukazují, že udržitelnost se v českém prostředí posouvá od vnímané povinnosti k reálné příležitosti, podporuje růst, inovace i dlouhodobou prosperitu. V příspěvku zazní také vize A-CSR, jak může spolupráce napříč sektory posilovat naplňování SDGs a přispívat k rozvoji celé společnosti.

Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., Asociace společenské odpovědnosti

V roce 2013 založila Asociaci společenské odpovědnosti. Dodnes stojí v jejím čele jako výkonná ředitelka. Poslední roky je jednou z nejvýraznějších českých tváří, které naplňují pro mnoho lidí stále abstraktní termín společenská odpovědnost a udržitelnost řadou konkrétních aktivit. Doktorát z ekonomie získala v roce 2011 právě na téma společenské odpovědnosti. Časopis Forbes ji opakovaně řadí mezi nejvlivnější ženy Česka. V roce 2019 ji ministr zahraničních věcí jmenoval historicky první Vyslankyní dobré vůle ČR. Asociace je nyní s více než šesti stovkami členů největší iniciativou udržitelnosti a Cílů udržitelného rozvoje od OSN v Česku. Do Česka přivedla světový svátek dárcovství Giving Tuesday. Je vdaná a má třináctiletou dceru Miu.

Světová škola aneb cesta, jak začlenit globální témata do českých škol.

Cílem projektu Světová škola je podpora začleňování globálních témat do vzdělávacích aktivit i do celkového života škol. Světová škola je místem, kde jsou globální témata přirozenou součástí výuky, kde žáci, učitelé i širší veřejnost získávají povědomí o globálních tématech a vztahu těchto témat k místu, kde děti žijí. Projekt využívá jednoduchý metodický postup "Uč se - Zjišťuj – Jednej", který kromě rozvoje znalostí klade důraz i na rozvoj dovedností, podporuje aktivitu a samostatnost dětí a snaží se o propojení školy s komunitou, ve které škola funguje. Do minulého školního roku projektem prošlo doposud 149 mateřských, základních a středních škol. Světová škola je dlouhodobým společným projektem organizací Člověk v tísni, ADRA a ARPOK.

Milan Caha, Člověk v tísni

Milan Caha se podílí na rozvoji globálního vzdělávání už od 90. let minulého století. Zabýval se popularizací britského systému Global Education a jeho využitím v podmínkách českých škol simulačními hrami a metodami rozvoje měkkých dovedností žáků i učitelů. V současnosti působí jako koordinátor projektu Světová škola v organizaci Člověk v tísni.