5. konference EVVO
pro pedagogy / pro školy, školská zařízení, jejich zřizovatele a organizace se školami spolupracujícími v EVVO oblasti
proběhla 6. května 2014 v ZŠ a MŠ Na Beránku, organizátorem byl Ekodomov (ve spolupráci s PRO-BIO LIGOU a organizací Montessori cesta)
Stěžejním tématem druhé konference zaměřená přímo na školy a pedagogy bylo téma přírodních zahrad, komunitních zahrad, městských farem a jejich zapojení do výuky a života školy. Rok 2014 byl totiž v návaznosti na celosvětovou kampaň mezinárodním rokem městských farem.
Cílem bylo představit pedagogickým pracovníkům ZŠ, MŠ a SŠ, zástupcům samosprávy a všem zájemcům o téma environmentálního vzdělávání a výchovy, možnosti využití školních přírodních zahrad, komunitních zahrad a městského farmaření ve vlastní výuce.
Kromě teorie byl prostor také pro praktické ukázky jednotlivých činností a jejich využití ve školách, možnosti provázání EVVO mezi školami a širší veřejností. Dalším účelem konference bylo vzájemné seznámení a setkání pedagogů a pracovníků organizací poskytujících služby pro školy v oblasti EVVO, výměna zkušeností a informací a získání přehledu o možných partnerech při spolupráci na poli environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Praze.
V rámci konference proběhl také doprovodný program za účasti celkem 11 vystavovatelů z řad ekocenter nevládních organizací a nechyběly ani ukázky dobré praxe školních zahrad.
Výběr z programu
Přednášky
V přednášce Výukové a terapeutické farmy a jejich význam Ing. Lenky Skoupé ze Sdružení SRAZ, Toulcův dvůr, jsme se dozvěděli, že Česká republika patří k zemím s nejnižším procentem osob zaměstnaných v zemědělství.
Dnešním lidem chybí praktické zkušenosti s hospodářskými zvířaty, neznají jejich životní potřeby, chování, mnohdy ani jídelníček. Velkovýrobní zemědělské podniky neumožňují návštěvy, exkurze ani školní výlety, což je logické vzhledem k velkému riziku nákaz, rušení a stresu zvířat, které v konečném důsledku přináší snížení užitkovosti.
Proto v dnešní době stoupá význam výukových a terapeutických farem, které slouží jako místo výchovy a vzdělávání. Svým provozem se přibližují zoologickým zahradám. Děti i dospělí se v nich mají možnost setkávat s dříve zcela běžnými zvířaty, pozorovat jejich chování a životní návyky.
O tom, že více smíchu, více psiny, více rukou, méně dřiny je základní filosofie komunitních zahrad nám řekla Mgr. Alena Lehmannová z Přírodních zahrad ve své přednášce Komunitní zahrady. Společné zahradničení a farmaření má velice dlouhou historii, po staletí byla produkce vlastních potravin zcela běžnou a nutnou součástí každodenního života. V posledních desetiletích se stává novým trendem, zejména ve velkých městech.
Přestože každá komunitní zahrada je jedinečná, jedno je pro ně společné. Jsou místem setkávání, společného tvoření, sdílení zkušeností, poznávání nových přátel i sama sebe.
Komunitní zahrada může sloužit také jako terapeutický prostor pro osoby s hendikepem, seniory, sociálně nepřizpůsobivé jedince apod.
Dílny
Z dílen měla veliký úspěch Čtverečková zahrádka Kateřiny Hodkové z Laskominky pro kořínky. Byla mimo jiné o tom, že najít místo pro pěstování zeleniny na školním pozemku či dvorku nemusí být vždy snadné. Přidá-li se nezkušenost některých učitelů a mnoha žáků, zahradničení s dětmi se může zdát obtížné. Pro tyto případy je ideální metoda zahradničení Čtverečková zahrádka (Square Foot Gardening).
Dozvěděli jsme se desatero Čtverečkové zahrádky, ukázali si, jak naplánovat a založit rozmanitý záhon, jak provést výsevy a jednocení jinak než do řádků s protrháváním, či jak zajistit střídání plodin a dlouhodobou úrodnost půdy bez použití umělých hnojiv.
Další povedená dílna Učíme na zahradě Ing. Martina Kříže z Chaloupky, o.p.s.
byla zaměřená na využití zahrady pro výuku především těch předmětů, které byste tu nečekali: matematiky, dějepisu apod. To, že zahrada je ideální místo pro výuku biologie, si umí představit každý, ale podívali jsme se i na to, jaké aktivity v jiných předmětech je možné v rámci školní výuky v zahradě realizovat.