Anotace přednášek a medailonky přednášejících a panelistů
Co je modrozelená infrastruktura - má to smysl
doc. Ing. David Stránský, Ph.D.
Asociace pro vodu ČR, České vysoké učení technické v Praze
Modrozelená infrastruktura (MZI) je soubor přírodě blízkých a technických opatření, která propojují srážkový odtok s vegetačními a vodními prvky v sídlech za účelem podpory přirozeného lokálního koloběhu vody. Opatření MZI na sebe navazují a vytváří systém na úrovni budov či větších území. Její význam spočívá ve schopnosti výrazně snižovat negativní dopady urbanizace umocňované změnou klimatu. Má budování MZI smysl? Nic není všelék, ale MZI významně pomáhá s adaptací měst na záplavy, sucho a tepelné ostrovy, zvyšuje ochranu jakosti vod a podporuje další ekosystémové služby v území.
Zdroj obrázku: https://promo.wavin.com/hs-fs/hubfs/Czechia/UCR/D_Stransky_konference-akt.jpg?width=350&height=525&name=D_Stransky_konference-akt.jpg
O přednášejícím:
David Stránský je vedoucí katedry vodního hospodářství obcí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Ve své činnosti se věnuje zejména oblasti hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných oblastech. Je mimo jiné spoluautor publikace Hospodaření s dešťovou vodou v ČR a také odborný garant projektu Počítáme s vodou. Od roku 2013 je předsedou výboru Asociace pro vodu ČR (CzWA).
Klimatické strategie Prahy a stromy v ulicích jako hlavní nástroj v adaptaci města
Jan Richtr
MHMP
Přednáška představí v první části co, jak a proč Praha dělá v ochraně klimatu a adaptaci na klimatické změny.
V druhé části se pak zaměří na téma stromů ve městě jako jednoho z hlavních nástrojů pro zmírňování dopadů změny klimatu na obyvatele metropole.
O přednášejícím:
Zdroj: archiv přednášejícího
Původním vzděláním krajinný ekolog a ekosystémový biolog dlouhodobě spolupracuje s krajinářskými architekty, urbanisty a dalšími experty v mezioborových týmech na udržitelném rozvoji Prahy. Od roku 2024 pracuje na Odboru ochrany prostředí pražského magistrátu, kde má na starost naplňování Strategie adaptace na změnu klimatu. Mimo kancelář se věnuje zahradničení, péči o městskou zeleň nebo příměstskému zemědělství.
Představení metodických dokumentů HMP
Vendula Audolenská
MHMP
Metodika shrnuje základní informace potřebné pro realizaci adaptačních opatření na budovách škol – management projektu, participace, financování a mnoho dalšího. Metodika je určena jak ředitelům škol, tak i zřizovatelům.
Zdroj obrázku: archiv přednášející
O přednášející:
Ing. Vendula Audolenská pracuje na Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Její hlavní náplní je naplňování cílů Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Vedle tvorby metodických dokumentů se věnuje také vzdělávání a osvětě v oblasti ekologické výchovy.
Alice Končinská
MHMP
Zdroj obrázku: archiv přednášející
O přednášející:
Mgr. Alice Končinská pracuje na Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Její hlavní náplní je naplňování cílů Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Vedle tvorby metodických dokumentů se věnuje také vzdělávání a osvětě v oblasti ekologické výchovy.
Příklady dobré praxe při budování sítě modrozelené infrastruktury v Praze
Michal Křivohlávek
Bieno Vnitrobloky
Nejmladší vnitrobloky vznikly před desítkami let, nejstarší vnitrobloky stojí několik set let. Původně sloužily jako hospodářské zázemí - byly v nich prádelny, dílny, či sklady uhlí. Dnes se všechny tyto funkce odehrávají jinde.
K čemu může být dobrý vnitroblok? Proč se o něj starat? Ochladí teplotu, pročistí ovzduší, zvýší pohodlí, zhodnotí nemovitost a vytvoří vám pocit domova uprostřed města.
Jak na to? Přizvat lidi – zjistit představy, získat podporu, zapojit a učinit z nich spolupracující skupinu. Vnitrobloky jsou příležitost, kterou má kdekdo z nás - jako Bieno ji umíme uchopit a pomoci vám ten proces poznat a nebo jím i rovnou projít.
O panelistovi:
Zdroj obrázku: https://www.vnitrobloky.cz/lide
předseda, facilitátor
Zajímá mě životní prostředí obyvatel měst a facilitace vzájemných vztahů, bez kterých se projekty oživení vnitrobloků neobejdou.
Působil v organizacích Člověk v tísni, Oživení, Auto*Mat či Arnika, v letech 2013 až 2015 jako koordinátor pro participaci v městských částech Praha 10 a Praha 7. Věnuje se také vlivu dopravy na každodenní život. Absolvoval Filozofickou fakultu UK, v roce 2012 obhájil dizertaci Antropologie každodenních cest.
Michaela Palla Koucká
Počítáme s vodou
Modro-zelená infrastruktura už není jen síť prvků vody a zeleně. V současném územním plánování a stavbě měst znamená inovativní využití technologií, znalostí a zkušeností v měnícím se klimatu pro zlepšení ekosystémových služeb uvnitř měst jako je například pobytová kvalita, mikroklima, kvalita ovzduší, biodiverzita aj. Nezbytnou součástí těchto opatření je přírodě blízký přístup a zadržování nebo zpomalování odtoku dešťové vody. Sofistikované navrhování schémat modro-zelené infrastruktury má potenciál zajistit vysokou kvalitu veřejného prostoru pro obyvatele měst.
O panelistce:
Zdroj obrázku: https://www.pocitamesvodou.cz/michaela-koucka-foto/
Mgr. Michaela Koucká
Advokátka vody a zeleně ve veřejném prostoru
Věnuje se výzkumu tématu modro-zelené infrastruktury v urbanizovaném prostředí na Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT. Je strategickou vedoucí osvětově-vzdělávacího projektu POČÍTÁME S VODOU neziskové organizace ZO ČSOP Koniklec. Spolupracuje s organizací Rethink Architecture na vzdělávání o udržitelné architektuře a adaptování měst a obcí na změnu klimatu.
Ondřej Flanderka
Skanska
Zdroj obrázku: archiv panelisty
O panelistovi:
Manažer udržitelného rozvoje
Před svým nástupem do společnosti Skanska působil několik let v Německu, kde se zabýval inovativními technologiemi v energetice, a ještě před tím v rámci vývoje a výzkumu jako akademický pracovník tepelným čerpadlům a udržitelné výstavbě.
Podobná témata řeší i ve společnosti Skanska Residential, která se snaží snižovat svou uhlíkovou stopu a do roku 2045 chce být uhlíkově neutrální. Mezi jeden z hlavních bodů jeho práce tak spadá snižování energetické náročnosti budov a hledání nových a udržitelných technologií pro aktuální i budoucí projekty.
Jan Bartáček
Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT
Zdroj obrázku: https://tvp.vscht.cz/o-ustavu/clenove-ustavu/10312
O panelistovi:
V minulých letech působil v post-doktorantských pozicích na Wageningen University (2006 - 2008) a UNESCO-IHE Institute for Water Education (2008 - 2010) v Nizozemsku. Od června 2010 byl odborným asistentem na Ústavu technologie vody a prostředí (VŠCHT Praha). Od června 2015 je docentem.
Zabývá různými procesy recyklace zdrojů z odpaní vody. Jedná se o energeticky pozitivní nebo úsporné procesy (anaerobní fermentace, bioflokulace, nitritace-anammox), recyklaci šedých vod, recyklaci dusíku ve formě N2O, popř. produkci specifických organických látek (ladderány, metanol).
Budování a údržba ÚSES a biocenter na území Prahy
Libor Musil
LIKO-S holding, a.s.
Zdroj obrázku: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/libor-musil-nejsem-zadny-ekologicky-levicak-jsem-podnikatel
O panelistovi:
Velmi rychle jsme se během posledních 6 let dostali do éry vysokých teplot a v dalších letech se bude stále zvyšovat počet horkých dní a nocí.
Již víme, že zeleň dokáže účinně snížit vedro. Zeleň umístěná na stavbách snižuje horko tím, že odpařuje vodu.
Čím více vody odpaříme, tím více se teplota sníží. Fasáda domu, pokrytá rostlinami je několikrát denně zavlažována a tím výborně chladí budovu i svoje okolí. Takže místo rozpáleného baráku stojí na ulici krásná chladicí jednotka – dům se zelenou fasádou. V takovém domě a okolo něj je dobře.
Lenka Skoupá
Toulcův dvůr
Moderní výukové formy a metody vhodné pro výuku zeleně a vody
Viktorie Seifertová
propagátorka ochrany biodiverzity a klimatu
Zdroj obrázku: https://www.konferenceevvopraha.cz/medailonky-mluvcich/
Noemi Bravena
HTF UK
Zdroj obrázku: https://cuni.academia.edu/NoemiBraven%C3%A1
Alena Roková
H2Ospodař
Muzea, ekologická centra, neziskové organizace, projekt H2Ospodař! i nově vznikající vzdělávací centrum Hydropolis – ti všichni si v rámci svých aktivit kladou za cíl ukázat, jak drahocenným zdrojem voda je. V nabídce všech zmíněných nacházíme programy pro školy. Specifikem těchto programů je, že jsou realizovány výše zmíněnými externími subjekty, institucemi neformálního vzdělávání, kde platí jiná pravidla než v klasickém formálním prostředí. Tyto instituce mají kapacity a prostředky zpracovávat aktuální témata, která hýbou společností. Přinášejí do škol inovativní formy výuky a didaktické prostředky, které nejsou pro kantora v rámci běžné vyučovací hodiny standartně dostupné. Díky tomu se v dnešní době stávají tyto instituce čím dál tím větším partnerem pedagoga s kterým spolupracují na společném cíli a nejsou jen zajímavou výletní destinací.
Představení strategických dokumentů: Standardy hospodaření se srážkovými vodami
Kateřina Schön
MHMP
anotace
Zdroj obrázku: https://konstrukce.cz/images/ODI1NHgweDA=/schon05.jpg
O přednášejícím:
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Získala pracovní zkušenosti a orientaci na výsledek v soukromém sektoru a později zastávala řadu vedoucích a manažerských pozic ve veřejném sektoru. Má zkušenosti s přípravou strategií, projektů, včetně jejich řízení v oblastech informačních technologií, správy majetku, procesního řízení, problematiky BIM a FM a v oblasti enviromentálního rozvoje. Je certifikovanou projektovou manažerkou a facility manažerkou. Je důsledná v dotahování projektů do konce, orientována na klientské potřeby a umí propojovat témata, osoby a poskytovat služby Public Affairs. V rámci agentury ČAS nyní zastává pozici projektové manažerky DSS. Úzce spolupracovala s pracovní skupinou NERV v oblasti KPI a byla členkou organizace PuREnet (Real Estate) za Českou republiku.
Využití školních zahrad a pozemků ve výuce - Well Beeing, VČELY, Projekt EKOŠKOLY
Adam Táborský
Terapie mezi stromy
Zdroj obrázku: https://terapiemezistromy.cz/portfolio/test-terapurt/
Technologie a současný životní styl zapříčinily, že se stáváme odpojenější a odcizenější svému prožívání. Máme kořeny, které nevyrůstají z betonu. Už 40s sledování obrázku s přírodou poskytuje mysli uvolnění. A co teprve návštěva přírody? Jak může pobyt v přírodě prospívat našemu fyzickému i psychickému zdraví a jak lze jednotlivé aktivity a intervence zařadit do výuky si povíme v příspěvku.
O panelistovi:
Založil projekt Terapie mezi stromy. Věnuje se propojení přírody a duševního zdraví.
Jan Smrčka
Tereza
Zdroj obrázku: https://ekoskola.cz/o-programu/kdo-za-tim-stoji/
Podíváme se, jak lze efektivně využívat školní zahrady a pozemky ve výuce prostřednictvím programu Ekoškola. Ukážeme si, jak tento program zapojuje děti i učitele do praktických aktivit, které propojují environmentální výchovu s reálnými projekty na školních pozemcích. Zaměřím se na konkrétní příklady, jak školní zahrady mohou sloužit nejen jako prostor pro učení o přírodě, ale i jako místo pro rozvoj klíčových dovedností, sebedůvěry a akčních kompetencí dětí.
O panelistovi:
Ekopedagog s mnohaletými zkušenostmi, který se aktuálně zaměřuje na gamifikaci klimatického vzdělávání. Můj profesní život je silně formován hodnotami, kterým věřím - smysluplností konání, svobodou v rozhodování, slušností a respektem. Věřím, že tyto hodnoty jsou základem pro osobní rozvoj a spokojenost v práci a životě.
Jiří Cafourek
Klub střešních včelařů
Téma VČELY se využívá ve školní výuce již od "pradávna" a setkávají se s ním děti již v mateřské škole (včelka MÁJA). VČELA je jim představována jako neúnavný pracant, který bez odpočinku opylovává všechny kvetoucí rostliny a zajišťuje tak lidem dostatek potravin. Samozřejmě mluvíme o VČELE MEDONOSNÉ (Apis mellifera), kterou si také spojujeme s tvorbou MEDU a ostatních zajímavých včelích produktů. Děti ve škole získají základní informace o tomto užitečném hmyzím opylovači a pokud má daná škola možnosti (prostory, vstřícné vedení, ochotné pedagogy, angažované rodiče, tolerantní sousedy) může se pustit i do několika forem pomoci. Od péče o nektarodárné a pylodárné rostliny pěstované na školní zahradě až po umístění několika včelích úlů. Tento historicky tradovaný model však již na základě nových poznatků a výzkumů nutně potřebuje i ve školách doznat změn. Samotné informace o včele medonosné (anatomie, život, včelí produkty, význam pro biodiverzitu,…), které jsou poskytovány dětem, bývají zastaralé a časti až nepravdivé. Místo vžitého téma VČELY by se mělo začít více mluvit na téma ostatní HMYZÍ OPYLOVAČI (čmeláci, včely samotářky, pestřenky, vosy, …). A především pro ně na školních zahradách budovat vhodné životní podmínky – potravní a hnízdní. Tomuto tématu by se měly lépe přizpůsobit školní osnovy a lépe nasměrovat formální či neformální vzdělávání dětí.
Zdroj obrázku: archiv panelisty
O panelistovi:
Předseda celostátně působícího spolku VČELÍ STRÁŽ,z.s., který se zabývá ochranou a propagací včelařství, včel a ostatních hmyzích opylovatelů. Jako dlouholetý vedoucí dvou kroužků včelařské mládeže (VYŠEHRADŠÍ VČELAŘÍCI – Praha, RAKOvčelaříci – Rakovník) své zkušenosti předává každoročně na desítkách přednáškách na školách i pro širokou laickou veřejnost. Chov včel ho postupně přivedl k chovu čmeláků, péči o včely samotářky až k zájmu o ochranu ostatních hmyzích opylovatelů.